tvářné – facewood … facetrees Tam sice něco je, ale vypadá trochu jako ucho. I se tak tváří. 🙂

že stromy nechodí, Ten neví, že stromy mohou mít i kalhoty.

Lákavé, barevné, pestré, sladké; Ale jen /alien/ Jako; Barvy květin. Přitahují pozornost dětí – jako motýlků poletujících kolem a kolem regály a regály plné sladkostí. Ty sladkosti vyrábí dospělci ?

malý mamut 🙂opice nebo co

přeslička, blatouch, kapradí v mikrosvětech ponechaných entropii možná sem, i dryjády chodí dryjádky z pohádky. Další tání na jaře odkrývá v jurském potoku úlomky střípky cedníky a ouška z části dávno ztracené kousky hraček dávných dětí Představivost sestaví z trosek usedlost, u plotu pohazuje hřívou kůň představivost sestaví kamenný dům ..prádlo na slunci, teplý vánek průvan – průvánek červený rybíz, maliny a jabloň stůl a hračky na trávníku – tehdy ještě ne šíleně sekaného. to je snad u každého potoka A to je noha stromu? A kam až jdou tyto, kořeny?

/slovo hádání má kořen had? / Adamos a Světlonoška – Světlonožka ? Vypůjčila si kousky jmen. Zdálo se jí to vhodné, pro podobnosti zvuku , okolnosti odolnosti, jistě čistě náhodné – -z půl/noční/ho/snění- Had už zpočátku přístupné místo, křehké shledá pro svůj jed vhodné. Až zaútočí. Jdu snem širokou, paralelní, snovou ulicí, – možná v Praze .. pro gramodesky, kytaru, violoncello a trubku – teda, trochu to jako trubka vypadá. Ještě nevím, jak zní, jak z ní…když.. …se trochu rozpadá. I ten zvuk. Skočím do vody , v tom snu, je teplá, je z vody a je cítit vodou. Na...

..nevim, králíku, jestli do toho chci naskočit taky nevím, ale neřekl bych to nahlas.. my jsme zvědaví mě je to jedno, bez vypálení stejně nejsem k ničemu

HLINĚNÝ KOMIX Co se ti stalo? No , říkali.. snad ti ruce neupadnou. Ale upadly. A co jsi dělal..? no, právě že nic.

..drážky, odrážky Stejně na něco vždycky zapomenu.( asi proto, že si vzpomenu na něco jiného ) Na každém začátku je impuls; světlo, zvuk, tlak. A chemické procesy. Pokud tam není světlo, znamená to, že je tma, bez zvuku ticho a bez tlaku uvolnění. 🙂 vše je neustále pohromadě, jen se mění, ..zahřívá, ochlazuje, ředí ,..zahušťuje,.. poměřuje,.. To jsou poměry. „Rozrážím“ prostor před sebou, pak jsem já a pak po mě zůstane stopa, otisk. Tak třeba:.. při běhání dělají náušnice zajímavé zvuky. Nebo: když okolo někdo prudce projde. Ptáci! vytváří máváním křídel úžasný zvuk. Okolo kostelní věže a holubí křik. Divoký...