..drážky, odrážky
Stejně na něco vždycky zapomenu.( asi proto, že si vzpomenu na něco jiného )
Na každém začátku je impuls; světlo, zvuk, tlak. A chemické procesy.
Pokud tam není světlo, znamená to, že je tma, bez zvuku ticho a bez tlaku uvolnění. 🙂
vše je neustále pohromadě, jen se mění,
..zahřívá, ochlazuje, ředí ,..zahušťuje,.. poměřuje,..
To jsou poměry.
„Rozrážím“ prostor před sebou, pak jsem já a pak po mě zůstane stopa, otisk.
Tak třeba:.. při běhání dělají náušnice zajímavé zvuky. Nebo: když okolo někdo prudce projde.
Ptáci! vytváří máváním křídel úžasný zvuk.
Okolo kostelní věže a holubí křik.
Divoký husy
Voda.
Vítr.
Oheň.
Meluzína.
Krajina má své proudy a víry, od vody je chladno a kousek dál příjemně teplý vzduch.
Otisk chodidla, otisk nálady, otiskátko. Razítko. Oraz.
tam a zpátky 
hudební stopa
Po každé návštěvě v domě, v pokoji,
v pokoji zůstává
v prostoru Stopa po setkání. / na to mě upozornil i Tobík /
Vůně, nálada; pocitová
Hlavně teď nepouštět ani televizi
Ve vzduchu visí chvíli i slova
nevyřčená, stejně jako vyřčená.
Je nejlepší..
..otevřít okna a vyjít ven.
Doma zůstanou samy: hrnečky k mytí, přesunuté židle, pozitivní motivace – Něco dělat – ideálně 🙂
Kruhy v obilí jsou razítka dětí Boha 🙂
( to už sice jsem použila v některém starším příspěvku, ale
stále je to k neuvěření, tak se k tomu mohu vracet)