ne full…, ale půl tvář Dívala se do vody Chtěla vidět ropuchu a zatím pod hladinou plaval si list lopuchu 🙂 Tady.. totiž Tam je celá tvář i celá postava, tam postává, se skloněnou hlavou a sepnutýma rukama…

.. třicetšest dní poté..

Barevné krystaly pod sklíčkem přistály z kosmické lodi daleké, tóny píšťaly jak z jiné planety. Pozoruji svět za sklíčkem s klíčkem hřebíčkem přitluču pozvánku – kejklíři hřebíček roztluču v moždíři dívej se dobře malíři.

Zakřikl první ranní pták Slunci na dosah noční divokou bouři na obraze se z komínu kouří ..

má.. patrně nepatrnou váhu, rozptýlená den po dni, rozptýlená; praská, šumí, mizí to co bylo, už je cizí.

HLINĚNÝ okoMIX Kam na prázdniny? netřeba, nedaleko.. Hlavně někam mimo ně! 🙂

Na dně moře jako v kolébce Měsíc ukládá ráno i večer. Děti i básníci se mají brát vážně. Aspoň někdy. Aspoň tak vážně, jako u rybníka jemný vlnky. Divoká řeka po proudu Nejistoty odplaví Potok je hravý, bublavý.

ve vesmíru.. bůh reaguje na podněty; novými věcmi – rozpíná vesmír. Anděl. Má většinou křídla, kterými když mává, tak vydává.. zvuk vydává snícím představy, zvuky hudby a vysedává u okna.

Ryba je zvědavá a tichájako její rybář;sleduje hladinu, víří vlny zájmu o vodě a o sobě ví všechno.

a představuji si se v příběhu v jiný době, tak jako… dobově 🙂 „no to je zas doba“ Dobové fotografie začínají .. někdy, někde -teď – teď; tady, tu a tam Knihy vonící klihem, zažloutlým papírem, někde mezi stránky lisovaný květ někdy mezi řádky popsaný svět; zdaleka, ne všechny knihy obsahují sdělení – slova která mají obsah.. Dá se o slovech, myšlenkách uvažovat jako o hmotě? Rýma Ach bože. To snad není božný. Slovní palindrom lenky – myšlenky – jsou – myšlenky – lenky no, a jak teď dolů 🙂