..zatím je ticho po pěšině To ticho; zní úplně jinak než v noci nebo v zimě. Ani ptáček jarabáček nepípne / ten jen na jaře. Ale teď.. teda už předtím teď.. si sedla sojka na můj paraparapet. Byla opravdu hodně velká a spustila vřískot a skřípot, aby toho nebylo málo, chvíli na to spustil srnec štěkání a aby toho bylo dost, tak ještě proletěl nad domem čáp a taky vřískal. Na cestu slétl a dopadl s rachotem suchý list.

Moje mysl se upnula k Vratiči a po paměti zkoumá květenství… Ty ostatní myšlenky by mohly táhnout, jak to dělají tažní ptáci. Jo.. a někteří se nevrátí.. Má mysl má smysl pro Dobromysl..

Co sděluje bílé vráně, bílá vrána.. tak časně zrána. Je večer.

Ledové nohy a horká hlava na to je pak dobrá studená sprcha a nohy v teple 🙂 Nad hladinou letí chmýří než se voda s vodou smíří je mezi nimi tenký led. Asociace. Tenký led asociace. Odložit ztěžklý, tou dobou nasáklý, kabát ega. Volá mi lá kamarádka co dělám ..pracuji? a já ..ani ne .. stojím v potoce a ona .. aha takže pracuješ 🙂 a tak si povídáme / slyším kohouta .. ona asi vody bublání napadne mě.. aby se nenastydla – jak tak stojím v tý ledový vodě.. To bylo asi víko na pekáč na nedělní táč z...

často proudem přinese to, co zrovna moc potřebuji. Takový střípky, například 🙂 Stínový divadlo a ještě kousek .. ..když se nedá překročit stín, tak aspoň potok 🙂

Čtení pohádek jako manuál do života.. ne každý ale, ve správný čas, srozumitelně, čte náhody k pouŽití.

..třešeň.. ..někde jinde.. nějak jinak.. Zastávka Prudká Přes prudký déšť hřejivé teplo přes prudký les vede Cesta. Přistoupit ke hře a dotýkat se květin jako hmatový herbář..

Je stin přes To jí prochází světlo prochází se je na procházce sklo a průzračný pád do vody být tak voda.

u vody šťovík vodníjak nahoře tak dolejak nalevo tak vpravo 🙂tužebník jilmový u ohně u země Po větru na cestě Ve vlaku