Dnes jsem ráno vstala. Tedy brzy. Nedělám to často. 4.20 Ještě chvíli před tím, za zcela zavřenými okvětními víčky jsem slyšela silný vítr za oknem. Po vyhlédnutí z okna ale po větru ani stopa, jen ranní ptáci, zpívají. Asi jsou mý myšlenky nebo sen o větru. do větru. Vyšla jsem z domu. Světlo bylo teprve na dohled. Ranní vzduch na dosah. Na růžku to ještě nekončí protože hraje tam hudba anebo právě proto to. Jdu dál. Jenže kam to vlastně.. To bude příště pokračování, tříště.

a hlava beránka nalezená v potoce.

Tuším, netuším tušení netušeného NE! Rozlejte tu tuž! Tuž se No tak ale už 🙂 Včera v lese, spíš v háji ale bukovém To je když má les buket, nebo i bouquet /Substantivum nabízí i lokál a instrumentál / bukový les VýLet láska mezi buky sdílení příběhů a drbů z lesa pomáhat a achránit kořeny 🙂 stromy jsou obří rostliny, aspoň teda pro mě tam někde.. to bylo