Jsem.
Ale někdy jsem,
tak trochu biomechanoid,
tak trochu jedoucí autem. Jsem tak trochu v autu.
Jsem? Au tu.
Auto.mobil se rozjíždí, zrychlujeme, ruce volant, méJá a noha pedálem plynu, mozek začíná navigovat.
K pohybu. K synchronizaci.
K propojení. Spojka..
Člověk jdoucí, v chůzi, má svoji přirozenou rychlost pohybu. Člověk řídící, auto, než se naučí řídit, auto, musí přenastavovat vnímání a pozornost.
Počítat.
Kapacita mozku jde za hranice. Posouvá se.
Pas mám.
Venku z auta, krajina a stromy. To je nejlepší zastavit a rozhlédnout se. Prohlédnout se, prohlédnout..
Na bicí všema čtyřma, na kytaru prsty a kdo umí tak i noty.
Je to jen koncept, takhle mi to zatím stačí.
