Slyším krev a bubínky. Šumím. Pak slyším.. ticho; z.nova poslouchám z.dáli zpěv ze vzdalujícího se filmu, je mi to blízký, ..tahle galaxie; je můj domov  nádech/ výdech/ nádech/ nach Mám ráda svý ruce podél těla.  Za zavřenými víčky spadne, sem tam  úlomek hvězdy. Co si mám přát? Spojení s dalším zlomkem.. Slyším letadlo, rozráží vzduch. Jede.  Auto. Pilot.

Uvědomění si, je umění vědomí uvědomění.. Vzruchy poruchy ruší ruchy. Napětí. Potlesk jako prudký déšť je úlevná odměna.

Z kapek dešte bubínek je teplo na střeše kamínek horko vypaří, z kapky déšť. I ptáci mají sny , sní.. / v 2.35 h Nahý strom Nahýbá větve v létě nabývá na létu. Potokem jdu ve svetru plátky z růže po větru tak voní.

Jsem. Ale někdy jsem, tak trochu biomechanoid, tak trochu jedoucí autem. Jsem tak trochu v autu. Jsem? Au tu. Auto.mobil se rozjíždí, zrychlujeme, ruce volant, méJá a noha pedálem plynu, mozek začíná navigovat. K pohybu. K synchronizaci. K propojení. Spojka.. Člověk jdoucí, v chůzi, má svoji přirozenou rychlost pohybu. Člověk řídící, auto, než se naučí řídit, auto, musí přenastavovat vnímání a pozornost. Počítat. Kapacita mozku jde za hranice. Posouvá se. Pas mám. Venku z auta, krajina a stromy. To je nejlepší zastavit a rozhlédnout se. Prohlédnout se, prohlédnout.. Na bicí všema čtyřma, na kytaru prsty a kdo umí tak i...

Ze země rostou Vraní oka, ok. Oči Země ze Země Vran.

Panoráma hare krišna do lesa jsem zrána vyšla 🙂 Poezie si nic nevymýšlí, nedá se vymyslet, prostě buď je, nebo buď není. Jako motýl, když na chvíli usedne, na květinu třeba. A pak odletí. Právě jsem si všimnula, že mám na rukávu housenku motýla. Tak mě napadlo, že bych mohla vymyslet báseň. 🙂

Když se stromy hned zběsile nepořežou, je mezi nimi nekonečně se měnící galerie, příběhy a útočiště pro hmyz, ptáky a dinosaury 😉 Jak se strom položil pohodlně u potoka Cesta do právě věku Kyklop

Ne ! .. ..skoro nejraději naslouchám zpěvu ptáků na jaře. Havranů v zimě, vraních hodinách, v soumraku, do kroku, čaj z raku, v pokleku. Děje se to i bez nás. Dneska v noci mě napadlo chápadlo a řeklo: Některé MYŠLENKY JSOU JAKO VYHASLÉ HVĚZDY, kdoví co jsem tím myslela.

v dešti Salamandříksmíšekohnivý oř

Někdy stačí nechat chvíli být.